Ahoj po víkendu,
dneska mě čeká docela pěkné téma a i pěkné počasí venku :)
8. den - chvíle, kdy ses cítil/a nejspokojenější se svým životem
Na gymplu jsem se hodně nudila, ale to že jsem se vlastně nudila, jsem zjistila až zpětně. Škola mě nebavila, doma to nebyla žádná sláva, prostě takové nic moc, trochu mě bavily jazyky, ale zase mě srali ti kantoři, pak jsem chodila na zumbu, ale doma to taky nemělo moc úspěch - chvíli vymlouvání, pak mi nepujčovali auto a já se neměla jak na zumbu dostat (10km pěšky se mi fakt nechtělo... a 10km zpět pochopitelně už vůbec ne), maturita byla taková divná, pak jsem se válela doma a naši mi vyčítali že se válím, pak jsem si našla brigádu a zase špatně, že si nic nevydělám a jsem furt pryč, ach jo.
Až s nástupem na VŠ se hodně věcí změnilo. Rodiče jsem vídala jen jednou za dva týdny o víkendu a tahle frekvence mi naprosto vyhovovala. Začala jsem si žít svůj život, tak nějak pracovat na svém vlastním já, šla jsem ven kdy jsem chtěla, šla jsem do školy kdy jsem chtěla (v rámci povolených absencí), scházela jsem se s kým jsem chtěla a za oblečení jsem utratila kolik jsem chtěla. Jo a vracela jsem se v noci v kolik jsem chtěla. Škola mi docela dávala zabrat, ale bavila mě. A baví mě stále :)
Takže abych se vrátila k tématu, se svým životem začínám být v posledních dobách (dva roky) docela spokojená, začínám si prostě budovat to, co chci. Nevím, jestli bych mohla vytyčit nějakou chvíli, kdy jsem byla prostě nejšťastnější a nejspokojenější, možná ten první impuls byl, když mi přišel dopis, že jsem přijatá na tuhle moji VŠ. Další krůček byly splněné zkoušky a zápočty. A tak to pomalinku pokračuje dál :)
Nicméně teď jsem ráda, že už se prázdniny dost krátí, příští týden v pondělí mi začne škola, a už aby to bylo! Už jsem doma moooc často a moooc dlouho. Pozná se to jednoduše - hodinu po probuzení už mým směrem přistálo "seber jablka", sebrala jsem. "Ukliď sušičku do druhého domku a otevři tam okna", splněno. "Až pujdeš nahoru, odnes tam talíře". "Jo a ještě tam vem tyhle věci a ze zhora přines prostěradla". "Namel tátovi kávu". "Pak smontuj tu kuchyň pro babičku". Jooo proboha jo! Všechno to udělám jen mě doháje nechte se probudit, nasnídat, umýt, zjistit co je za den a prostě mě nechte žít. Že já radši nešla do práce dneska! Arrrggghhhhh
Žádné komentáře:
Okomentovat