pondělí 10. září 2012

1. den

Ahoj,
jak jsem slíbila, ode dneška začínám s třicetidenním plánem. Téma na dnešní den:

1. den - tvůj současný vztah; jsi-li nezadaný/á, piš o tom, jaké to je být single

Upřímně se mi moc nechce popisovat můj současný vztah. Ne, nestydím se za něj, jsem spokojená, všechno je fajn, ale - kdo to chce číst? To je první důvod, prostě mi to připadá nudné, psát o tom že mám fajn chlapa atd. Ten kdo zasvěcený má být, ten taky je. Asi jsem trochu sobecká vůči vám, ale jsou věci, které se prostě na internet nepíšou. A ne a ne a ne! 

Takže, ač jsem zadaná, budu psát o něčem jiném. Snad tím nikoho nenaštvu. Rozhodla jsem se s vámi podělit o jakýsi recept na to, jak být šťastná. Možná, když si to pár lidí uvědomí, uvidí, kde dělají chybu a pokusí se to změnit, tak budou nejen šťastnější sami se sebou, ale třeba se zlepší i trable ve vztahu a nebo si najdou nějaký skvělý protějšek. Jo a důležitá věc, článek je sice v duchu věnován mým milovaných něžným čtenářkám, nicméně pro chlapáky platí to samé (podobné).

Takže pěkně od začátku. Je potřeba začít u sebe. Ano, jasněže on byl vůl a blb a všechno byla jeho chyba a jeho vina, ale na to zapomeňme. Ani my nejsme dokonalé :)

  • Je potřeba naučit se vnímat samu sebe co nejvíc objektivně, zjistit, jaké vlastně jsme. Ano, mám velký zadek, jsem sobecká, vztahovačná a vzteklá. Občas se sama od sebe rozbrečím a zničeho nic měním nálady. Sečteno podtrženo. Pokud si tohle uvědomím, můžu s tím pracovat. Zadek necháme na později ;) Když vím, že jsem vztahovačná, tak se pokusím si to uvědomit vždy ve chvíli, kdy se mě něco dotkne, někdo mě urazí. Jestli mě opravdu vlastně urazil, nebo jestli já jsem to překroutila a urazila se sama. Je opravdu nutné si to uvědomit a pracovat s tím. 
  • Je potřeba naučit se mít ráda. Ano, já jsem já, vidíte to? Nakroutím se druhým bokem k zrcadlu. Jo, fajn, super, to by docela ušlo, pomyslím si. Ano ano, dívám se přitom těma nejrůžovějšíma brýlema a mám totálně zkreslené vnímání. Ale jenom to mi dovolí se obléknout a vyrazit mezi lidi. A vlastně mám fakt pěkné vlasy, a takové oči, určitě někoho uhranu na svůj úsměv, však tamten naposled nemohl spustit oči z mých rtů. A o tom to je. 
  • Je potřeba naučit se vážit si sebe. A svého volného času. Představím si, že jsem sama a tak nemám s kým trávit odpoledne po škole. BLBOST! Jak jako nemám s kým? Mě nic nebaví? Já nerada jezdím na kole? Já nemám ráda procházky po obchodech? Já nerada sedím v parku s knížkou v ruce? Však to bych všechno dělala, kdyby... Dost! Všechno přeci dělat můžu. Je jen na mě, jak si to naplánuju. Ve středu večer máme vždycky dámskou jízdu, ve čtvrtek radši večer prospím, ale v pátek vyzkouším všechny laky na nehty co doma najdu. A každou minutu se sebou si užiju. Ne Honzo, opravdu zrovna nemám vůbec čas, co kdybychom se viděli zítra? Nemám čas, protože je přeci pátek a já si lakuju nehty! To se sice Honza nedozví, ale nedovolím mu ukradnout mi čas, který mám pro sebe. Mám ráda svůj čas a vážím si ho. 
  • A taky si vážím toho, co jsem v životě dosáhla. Občas jsem tak hrozně pyšná, že jsem se narodila v pěkné datum, až to hezké není. Ale opravdu mě to hřeje u srdce a jsem na sebe pyšná. A moc dobře si uvědomuju, že ne každý umí to, co umím já. Umím třeba francouzsky (bídně, ale umím). A taky jsem chodila na arabštinu. Miluju zbraně a přijde mi to děsně sexy, když mám ráda zbraně.
  • Teď jsem ve fázi, kdy jsem se sebou spokojená a vážím si svého času. Mně osobně to trvalo asi rok a půl, než jsem si toto vybudovala, ale jednoznačně se mi tahle investice vyplatila. Nejsem závislá na nikom jiným, když si náhodou drahý (berme jsme ve vztahu) vzpomene půl hodiny před schůzkou na večeři, že má vlastně fotbal, tak se sice naštvu, ale zároveň si uvědomím, že mám vlastně onen drahocenný čas na sebe a pro sebe. Že bych se jela mrknout do drogerky na nové odstíny laků na nehty? Hmmmm :) 


To je můj hodně stručný recept na to, jak být šťastná. Naposledy jsem četla knížku Proč muži milují potvory a trocha pravdy v ní určitě bude, rozhodně ji doporučuji brát s nadhledem, ale za přečtení stojí :)

Takže dámy, jděte svému štěstí čelem vstříc! 

Vaše Bru <3

2 komentáře:

  1. Souhlas! Předešlé vztahy mi nevyšly hlavně z důvodu toho, že jsem se buď neměla dostatečně ráda a nevážila si sama sebe nebo svalovala vinu za všechny problémy světa na druhé ;) Doporučuju také knížku Láska, vztahy a přátelství od M. Ruize (napsal mj. Čtyři dohody...) :)

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za tip, určitě po knížkách mrknu :) Člověk si dost často uvědomí, co se vlastně děje a že se to děje špatně... A že v tom není sám, komu se to tak děje :)

    OdpovědětVymazat