neděle 4. listopadu 2012

O reklamaci bot v A3 sportu

Já opravdu nevím, kde si mám kupovat boty, prostě nevím. V Baťovi jsem jednou chodila dva týdny na dovče v teniskách. Letní dovča u moře, asi si dokážete představit, jak moc jsem tenisky využila. No nicméně  se stihla odlepit podrážka a tak. A v Baťovi mi reklamaci neuznali, pochopitelně, protože jsem přeci v nich moc chodila. A tak jsem si tam už nikdy žádné boty nekoupila. A někdy předloni jsem si koupila v A3 sportu tenisky Nike, byly fakt dost dobrý, krásný, přesně takový, jaký jsem chtěla. Cena lehce něco přes dva tisíce, uff. No ale budiž, tenisky mi přece vydrží dlouho. Prd, po půl roce reklamace, prasklá kůže na dvou místech, odlepená podrážka. Reklamace neuznána, prý jsem je prala. Wow, změna, evidentně má A3 širší databázi argumentů. Jasněže jsem je neprala, ale co, prostě se hádat nebudu. Tenisky nosím na zahradu. Rok se s rokem sešel a já objevila v A3 sportu fakt pěkné tenisky, pro změnu Nike, černé, s barevnými dírkami na tkaničky. A dokonce ve slevě, nakonec mě vyšly na nějakých 700kč, sice jsem si na ně tedy týden počkala, ale co už. To bylo radosti. Radosti letos v březnu. Uznávám, že přes léto tenisky docela nosím, ale i tak mám pocit, že jsem víc využila balerínky a jiné letní botky, takže ke dni, kdy jsem je byla reklamovat, jsem je mohla nosit tak dva tři měsíce maximálně a to rozhodně ne každý den. Prasklá bota na třech místech, komplet odlepený bok boty ve švu, jakoby vytržený, prostě katastrofa. Reklamace neuznána, prý to není výrobní vada, ale prostě moje vina. A tak jsem sebrala odvahu a ptala jsem se prodavačky, jak jako moje vina?! To mi chcete říct, že tohle jsem si udělala sama, jako cíleně? A ona jakože neví, že tu není od reklamací, že to prostě vyřizuje to oddělení a že se jí to netýká. Ale já byla opravdu naštvaná a snažila jsem se jí přesvědčit, že pokud bude to jejich reklamační oddělení fungovat tak jak funguje, tak že to daleko nedotáhnout, že to není moc prozákanický přístup a tak podobně. A ona mi dost drzým tónem odsekla, že ty boty nejsou konstruované na každodenní nošení. Tak jí znovu opakuji, že od března do září bylo chvíli i léto, kdy jsem nosila jiné boty, blablabla, že když chodím do školy, tak to mám 20min chůze, blablabla. A tak mi ještě hrubějším tónem oznámila, že ty boty nejsou konstruované na každou váhu! WTF? Jsem prostě příliš tlustá na to, abych si kupovala boty Nike. K tomu nemám víc co dodat. A to že mi milostivá paní prodavačka vrátila moji originální účtenku roztrženou napůl, od zhora téměř až dolu, k tomu se fakt vyjadřovat nebudu. S takovou účtenkou si můžu možná tak... vy víte co. 
A tak jak Nike, tak A3 přišli o jednoho naprosto bezvýznamného zákazníka a asi jim je to uplně šumák. Graaaaah!

1 komentář:

  1. To je problém dlouhé záruční doby v Evropě. Prostě dnes není spotřební zboží počítáno na delší dobu než 3 měsíce (= záruční doba v USA) To je bohužel fakt, chvíli potrvá, než si na to zákazník zvykne. Nakonec mu nic jiného ani nezůstane. Bohužel. Je úplně jedno, kde boty zakoupíte, prodejce bohužel nemůže řešit všechno za výrobce. Kvlitní boty dnes stojí 6 a více tisíc, za 2 tisíce dnes člověk nemůže čekat nic moc.

    OdpovědětVymazat