Už pátý den s antibiotiky. Už několikátý den zamyšlená. Dneska jsem snědla celé (malé) merci. Akorát mi je z toho špatně a chce se mi brečet, protože prostě proto! Cože, to už je pátek? Ufff, do zítřka musím být v pohodě. Musím, čekají mě důležité úkoly, které prostě musím zvládnout. Našla jsem blog s vyhlášením curvy blog awards 2012 a zuřivě jsem proklikala snad stovku curvy blogů. Některé nebyly curvy, ale spíš hubené kurvy. Jsem hnusná, nemožná a k ničemu. Ale opět mám, co jsem chtěla, hmmm. Nebo jsem to nechtěla? Kdybych to nechtěla, tak bych to neměla, logicky. Takže jsem to asi chtěla. Než se stáhne ten film, tak to bude trvat ještě hodinu a to doufám budu už dávno spát. Ha, našla jsem blogerku, která má ošklivější nohy, než já! A je šťastná. Potvora. Mám pocit, že ani takhle to dál jít nemůže. Viděl někdo ty moje chlupatý nohy? A ty beďary? A ty červené oči? A pak se divím, že vypadám jak vypadám. Nejsem ženská, necítím se jako ženská. Je to jeden z nejhorších pocitů co vůbec znám. Jsem emancipovaná pí**. A opět mám co jsem chtěla. Nebudu se znova sama sebe ptát, jestli jsem to fakt chtěla. Chtěla. Chtěla jsem být na sebe hrdá, jak jsem dobrá. Viděli jste ty fotky z loňské dovči? A z předloňské? Tak mi to tam sluší. I v tom neoprenu s vlasy všude okolo mi to sluší. Proč mi to nemůže slušet i teď? Jsem rozhodnutá, že do neděle nevylezu z postele. Pak už budu muset, abych se nějak dostala do školy. Asi to vezmu kanálama, přece musej bejt odsud až do Brna kanály, ne? Achjo, vzpamatuj se!
P. S.: Objevila jsem stránku, kde prodávají hadry až do velikosti 30! Ufff, trochu se mi ulevilo...
P. S. 2: Brouzdám po online seznamkách a anonymně sama sobě něco dokazuju. Jen nevím co...
P. S.: Objevila jsem stránku, kde prodávají hadry až do velikosti 30! Ufff, trochu se mi ulevilo...
P. S. 2: Brouzdám po online seznamkách a anonymně sama sobě něco dokazuju. Jen nevím co...
Bru-net, co blázníš? Každá normální ženská má někdy přesně tenhle stav! Třeba jako já teď a zítra mám jít na ples - no jo, ale já? Hnusná, tlustá a nemám nic na sebe????
OdpovědětVymazatPřesně, jak píše Evelins, takové stavy jsou naprosto normální :( Já cvičím jak magor dva měsíce, omezila jsem jídlo atp. a ho*no z toho a já prostě nechápu proč :-D Nemám co na sebe, ale mám plnou skříň věcí, které mi asi nějaký skřítek od minulé zimy přešil (čti "zmenšil"):-D To bude dobrý, snad ;)
OdpovědětVymazatKočky, jsem na jednu stranu ráda, že v tom nejsem sama! :D Ale neblázněte ani vy, Evelins šup, vidíš jak máš krásné šaty? Ne? Tak se podívej ještě jednou... Lucy, o cvičení a stravě mi nemluv ani. Drželas někdy Mačingovou? Já po ní zhubla půl kila, heč :D
OdpovědětVymazatNene, na diety mě už neužije (potom, co jsem si v pubertě prošla anorexií - btw. teď mi to všechno můj metabolismus vrací :(). Snažím se jíst pouze zdravěji, častěji a menší porce. Jako zažívání je ok, ale na postavě to zatím moc vidět není...ale všichni mi říkají, že to pak přijde najednou :-D Tak čekám, no :-D
OdpovědětVymazatTak váhu jsem sice docela zkrotila do přijatelných mezí, stavy "mám beďara, nemám co na sebe, nikdo mě nemá rád" mám ale taky. To někdy každý.
OdpovědětVymazat