Ne, nedám si pokoj, bez mučení se přiznám, že jsem si Bar zamilovala. Všechny starosti vždy hodím za hlavu, i když mě někdo pět minut před příchodem do Baru vytočí, tak prvním krokem za vstupní dveře jakoby se nic nestalo. Moje kamarádka byla včera (jo no, zase jsem tam byla! :)) unešená z doormana, který ji uvítal při příchodu, tak jako dvě hodiny předtím vítal nás. Naštěstí její myšlenky zůstaly u doormana a na potutelně se usmívajícího barmana, který si evidentně povídá se shakerem se moc nesoustředila, ufff. Vážně, nekecám, on si s ním prostě povídá, teda asi jen v hlavě, nebo že by poslouchal co mu shaker říká? Tak nějak to vypadá. A tváří se u toho tak... tak... potutelně sladce :)
A od barmanovi k drinku. Při mé předposlední návštěvě jsem ochutnala bourbon sour. Nikdy jsem to předtím nepila, nemám uplně tušení, co v tom je, jen vím, že whisky (kterou jinak nepiju) a bourbon (který asi taky vlastně nepiju samotný). Ale dohromady s ostatníma věcma to bylo tak zvlášní, takové dospělé, kontroverzí, vyhraněné. Ale včera mě barman dostal do kolen nejvíc. Po krátké diskusi o mém dalším drinku se jal modifikovat onen bourbon sour. Místo bourbonu tam dal koňak, flaška nese nějaký francouský název, který ve mě evokuje cosi s kurvama, ale to není moc směrodatné ehm :D No a můžu hrdě říct, že mám drink, který neexistuje a je jedinečný, mě šitý na míru a je jen a jen můj, ha!
Jo a do Baru jdu až příští středu, hrozné, co mám do té doby dělat? :)
Žádné komentáře:
Okomentovat